Během první vlny pandemie patřila JAR do první pětky zemí nejvíce zasažených nákazou. Zdá se však, že druhá vlna se jí na rozdíl od Evropy vyhýbá.
Podle vědců je důvodem zřejmě vytvoření imunitních látek proti covidu ve větší části populace. Výzkumníci z Univerzity v Kapském městě zjistili na základě rozborů vzorků krve 2 700 těhotných žen a HIV pacientů, že u 40 procent respondentů se vyvinuly koronavirové protilátky. Většina přitom vůbec nevěděla, že je nakažena. K podobnému poměru došla i studie z provincie Gauteng, jejímž centrem je velkoměsto Johannesburg.
„Počty (nakažených) začaly nevysvětlitelně klesat koncem července. V té době jsme nedokázali vysvětlit proč,“ řekl stanici Sky News Marvin Hsiao, virolog z Univerzity v Kapském městě. „Ale když jsme analyzovali data, začalo být jasné, že tato imunita v populační úrovni (spojená) s velkými návaly infekcí je pravděpodobně hlavní důvod, proč jsme byli svědky poklesu počtu nakažených.“
JAR zavedla v březnu jeden z nejpřísnějších lockdownů na světě. Reprodukční číslo R i přesto oscilovalo mezi 1,5 až 2, což naznačuje, že virus se přenášel i navzdory přísným omezením.
Podle jihoafrických vědců lockdown neúmyslně pomohl vyvolat masivní vlnu infekcí. V hustě osídlených městských oblastech byli obyvatelé přinuceni žít v těsné blízskosti s dalšími lidmi. Hsiao se domnívá, že tím došlo k vytvoření „nových sítí šíření nemoci“.
Jihoafričané tím ale zároveň získali imunitu. Podle profesora Shabira Madhiho by mohlo mít obranné látky proti koronaviru 12 až 15 milionů lidí. „To, co se stalo v JAR, lze přijatelně vysvětlit pouze tím, že bylo dosaženo jakési komunitní identity v kombinaci s nefarmaceutickými intervencemi, jako je nošení masek, fyzické distancování, zajištění větrání ve vnitřních prostorech a tak podobně.“
„Reakce (na koronavirus) musí být mnohem diferencovanější. Jednoduše nestačí pouze věřit, že velmi restriktivní lockdown povede k zbavení se viru,“ domnívá se Mahdi. „Za žádných okolností lockdown sám o sobě k vymýcení viru nepovede.“
Otázky ohledně trvání imunity
Podle profesorky veřejného zdraví z Univerzity v Kapském Městě je nepravděpodobné, že by v dřívějších rizikových oblastech v dohledné době došlo k „výbušným ohniskům“ nákazy. Upozorňuje však, že i když podle výsledků studií došlo k vytvoření určité úrovně imunity, stále je třeba vzít v úvahu starší lidi a jedince s oslabeným zdravotním stavem, kteří se během posledních měsíců pečlivě chránili a kteří jsou stále náchylní k infekci.
Jihoafričtí vědci též podotýkají, že zatím není dost údajů k určení toho, jak dlouho imunitní látky vydrží. Podle nedávné britské studie si 60 procent nemocných vytvořilo protilátky v době své nemoci. Po třech měsících je ale mělo pouze sedmnáct procent vyléčených pacientů.
Jiná španělská studie zase uvedla, že koronaviru bylo vystaveno jen pět procent místní populace. Podle vědců to naznačuje faktickou nedosažitelnost kolektivní imunity, kterou by populace mohla získat jen v případě přetížení zdravotnického systému a úmrtí příliš mnoha lidí.
Zakrýt oči! Jihoafričany pobavilo zápolení prezidenta s rouškou: